en flag
cs flag
fr flag
de flag
it flag
ja flag
pt flag
ru flag
es flag
tr flag
Voiced by Amazon Polly

JMJ

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Můj Pane, dovolte mi, prosím vás, abyste řekl o tomto nejpříhodnějším a nejsvětějším tématům, i když jen nejmenšího významu. Duše tak malá a ubohá, jako je moje, bude jistě těžko říci něco užitečného na tak důležité téma, a proto, můj pane, modlím se, inspiruješ každého, kdo čte toto, aby vyhledal kněze, biskupy a věřící, kteří jsou mnohem vzdělanější než já, pokud jde o tak hluboký a božský předmět. Jsem jen pokorná duše, která se denně snaží bojovat proti pokušení tohoto světa, a proto se nervozní rukou snažím psát na tak vznešené téma. Veď mé pero, prosím Tě, můj Nebeský manželku, neboť bez Tvé inspirace není nic cenného, co by duše tak ubohá a hnusná jako má mohla někdy doufat, že řekne o tomto tématu duchovní chudoby. Neboť my, Tvoji služebníci, kteří zde na této zemi pobývá, je požehnání lásky ke svaté chudobě velmi prospěchu. Kéž bychom Tvou milostí získali opravdového ducha chudoby - chudobu, která není tou, která utlačuje tvé služebníky, i když tato chudoba má svou hodnotu pro ty, které sis vybral trpět. hmotná chudoba pro jejich duchovní prospěch, ale ta, která osvobozuje nás malé duše od uvíznutí a zírání ďábla. Duch, který nás vysvobodí, abychom Tě uctívali jen skrze naše srdce, celé naše mysli a celé naše duše. Bez chudoby ducha jsme ponecháni být služebníky, ne tobě, našemu Nejsvětějším Pane, kterého bychom se měli sami snažit odevzdat se svobodně v milujícím otroctví, ale místo toho se staneme služebníky Peníze, slávy, vyznamenání, ocenění a ocenění... Stáváme se, můj pane, služebníky ega. Stáváme se jen služebníky světa. Stáváme se služebníky toho pána, který se jen snaží svést naše duše od lásky k tobě, našemu nejmilostivějšímu Pane, a místo toho tráví své dny láskou a uctíváním světských radostí a pohodlí. Nemůžeme sloužit dvou pánů - víme, že to v našich duši je to tak, že jsi nám to řekl sám. Proč se tedy, Pane, nemůžeme vysvobodit ze spárů tohoto světa a místo toho hledat ďáblova pokušení, která možná poskytují nějaký marný a dočasný materiál. potěšení, ale za které platíme našimi nesmrtelnými dušemi? Je to proto, že jsme jen nejslabší a nejodpornější duše, že obchodujeme věčnost s Tebou, naším nejslabším a nejmilostivějším Pánem, za hrst zlata na zemi. Proto tě prosím, svůj Schránče, má nadějí, abys požehnala nám všem svým služebnictvům srděmi, která překypují hlubokou lásku k Boží bídě. Dejte nám plné poznání, prosím vás, o naší odporné a nevěrné povahy, abychom my, kteří si nejvíce zasloužíme jen vaši nenávist a spravedlnost, mohli vědět, že to je jen na vás, náš Pane, na kterého bychom měli spoléhat na svou spásu. Jste to jen vy, a ne naši soudruzi, kteří jsou stejně neschopní vychovávat se jako my, že bychom se měli snažit potěšit - ty, který jsi nám ve svém nekonečném milosrdenství považoval za vhodné, abys nás zachránil před věčným trestem pekla, od kterého my sami nemáme žádnou naději, že bychom si zasloužili svobodu a do kterého my sami Příroda si zaslouží být obsazena na věčnost. Jen z vaší milosti jsme vykoupeni. Nehledme tedy odměny, ocenění, chvály nebo výhody, které pocházejí z pomýlené lásky a hledání statků, radosti a pověsti, které lze získat z tohoto světa. Ta cena je přílišné. Můj pane, nechť nikdy neupadneme do tak ubohého stavu, že vidíme obchod s věčným životem ve vašich náručí, jako je chvála našeho bližního. Můj Bože, chraň této mysli, aby nikdy nevnikla do mysli tvých věrných sluhů. Osvoboď nás, můj pane, prosím tě, my malé duše, které zoufale touží vidět tvou tvář v nebi, od touhy po odměnách a chvále tohoto světa. Věnujme se, že jsme plně vědomi naší ubohosti, abychom byli viděni jen tebou, náš nejmilejší Pane - a to činíme jen s největší pokorou a v duchu služby a chvály. Udržujte nás v našich životech, abychom vám přinesli slávu sami skrze naše činy. Nesnažme se o to, abychom nehledali na to, co malý a pokorný nadání jsi shledal vhodnými, aby nám dal, náš Pane, jako ty jsi nám dal za jedním účelem- sloužit a přinášet slávu Tobě, náš Blahoslavený a slitovný Pane. Neusiluj proto, můj Pane, prosím, o znesvěcení Tě tím, že se chceme uctivě vzdát. Poznej nás vskutku pokornými srdci a napij nás duchem pravé a svaté bídy, abychom se nestali otroky nepřátelského. Takto opevnění, můj Pane, budeme propuštěni na svět jako vaši služebníci a vojáci a budeme posíleni ve válčení, která bude neustále vedena proti Satanovi, jeho přisluhovači a těm nelítostným duším, které On ošálil a zkazil ve své nejbezbožnější službě. Oblečte nás do náruče svaté pokory a vyzbrojte nás mečem duchovní bídy a budeme vojskem služebníků Pána, proti němuž nepřítel a jeho přisluhovači nezvládnou! Takovéto opevnění budeme schopni, s vaší Milosti, našeho Pána, vzdorovat i těm nejdrsnějším útokům ďábla. Snad my všichni, vaši malé a plaší služebníci, poznali tu pravou svobodu, která přichází z lásky k tobě a nechť nehledáme rozkoše, kterou nám dal někdo jiný než ty, náš Svatý manželka v nebesích. Amen

(Písemná dopis: Chtěl bych říct, že jsem to považoval za velmi těžké napsat dopis. Jsem jen malá a pokorná duše, takže psaní o takových vznešených tématech, jako je ctnost a chudoba, není snadné. Já jsem jen bojujícím hříšník, který není požehnán s nevšedními milosti nebo pozděním. Každý den se bojím, abych neupadl do hříchu a pokušení, a tak je to až po mnoha dnech modlení a prosby Boha, aby ode mě odstranil inspiraci k psaní na toto téma, které si dnes sedím a složím toto téma. Dopis. Je-li v něm něco cenného, je to jen z jeho milosti, protože jsem se na takové božské téma nedokázal ani nenapsat nic, co by bylo vhodné. Jsou-li však nějaké chyby, o kterých si myslím, že je jich mnoho, nechť slouží k odhalení mé ubohosti a nevědomosti ve vztahu k takovým vznešeným tématům a slouží k připomenutí Všichni, kdo to čtou, si všimnu, že jsem jen bezvěrný hříšník, který není schopen žádného dobrého. S tímto prohlášením dnes sdílím tento dopis. Končí dopis psaní.)

A dnes vám píšu něco málo, co mi požehnal, abych věděl o svaté nuze. Mnoho velkých a svatých mužů a žen napsalo mnohem hlubší a prospěšné práce zabývající se tímto tématem a já vás prosím, abyste je vyhledali, protože budou mnohem více prospěšné, než cokoliv, co jsem mohl doufat. Stejně jako mnoho, i já stále bojím proti svĕtovým svĕtům. Mé chápání tak důležité ctnosti chybí kvůli mé povaze nedokonalé duše; nicméně s pomocí Boha jen doufám, že se s vámi podělím o některé myšlenky, které se týkají konkrétně toho, jak my malé duše, které se nacházejí sami neschopní vznášet se s duchovními obry může také v naší nejpokornější snaze žít životy odpovídající našemu Blahoslavenému Pánu reagovat na Boží volání, aby všichni z nás usilovali o život, který stojí za to získat velkou milost lásky k chudobě. Než budeme moci milovat, musíme to vědět, a proto se společně pokusíme zjistit, jak my malé a ubohé duše můžeme začít podnikat první kroky ke svobodě, kterou nám nabízí jho svaté a božské chudoby.

Rád bych poznamenal, že když v tomto dopise o chudobě v tomto dopise, mám stále na paměti, že se jedná o chudobu, nikoli o materiálovou chudobu. I když je materialisticky jednoduchý život, domnívám se, chvályhodný, tento typ chudoby nám nejvíce prospěje. Rozrůstání hmotné chudoby samozřejmě často doprovází cestu do duchovní chudoby; je to však proto, že jako člověk začíná méně toužit po bezvýznamných úctách a hrdosti, které přicházejí s hledáním po schválení jiných tvorů, srdce začíná spočívat v míru nalezené uvnitř služebník, který nalezne svůj klid v poctách a slávě, která je dána svému pánovi. Když otrok nehledá svou vlastní slávu, ale slávu svého pána, nedá jim jejich pán klíče ke všem svým zdrojům? Nebude tento pán víc lásky svého služebníka? Když přestaneme egoistickou posedlost naší starostí o naši pověst a budeme se snažit využít našich životů k tomu, abychom přinesli slávu a čest našemu Pánu, On, který je spravedlivějším pánem, než by mohlo být jakékoliv stvoření, nám dá vše, co je třeba, aby skrze nás uskutečnil Svou slávu. Když je vůle otroka vůlí Páně, vše, co otrok přijímá od pána, je vše, po čem otrok toužil. Ve své vlastní a zlém názorové názorové službĕ tomu, co k nám přivádí to, po čem toužíme nejvĕtší. Když si myslíme, že jsme hodni chvály a cti a ve své hříšnosti si je vybereme, musíme sloužit těm, od nichž přichází světská čest, chvála a sláva. Není to dočasná světská sláva, kterou nám náš Pán přeje darovat- i když, považuje-li to za nezbytné, abychom měli tyto věci, abychom Mu lépe sloužili, jistě to dá a my bychom měli přijmout tuto skutečnost s pokornými srdci- ale je to věčná odměna a čest, kterou nám chce dát ve světě. přijít. Ti, kteří jsou chudí v duchu, kteří vědí, že si nezaslouží žádnou čest a chvály, ti, kteří vědí, jak nemožné by pro ně bylo získat spásu bez nejdokonalejší oběti našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, ti, kteří nechtějí žít pro svou vlastní slávu, ale pro Sláva jejich Pána jsou vskutku duše požehnané milostí duchovní chudoby.

My všichni, můj Pane, prosím, usilujeme o život, který si neváží nad jakýmkoliv jiným stvořením, které jsi stvořil, ale místo toho, můj Pane, prosím tě, spatřme velkou čest, kterou přijímáme, když nehledáme slávu pro sebe, ale pro Tebe, náš Blahoslavený Pane. Buďme všichni pevně v našem usmíření, že jediné věci v tomto životě, které nalezneme utlašující, jsou ty, které Ti přináší největší čest a které nás činí nejohrdačtějším těmi, kteří chtějí žít na světě, aniž by tě milovali, našeho Boha. Neusilujme se, abychom byli milováni ostatními, pokud to nepřivede ostatní k tomu, aby Tě ještě více milovali. Nehledáme pro sebe čest, pokud Tobě nebudeme schopni přinášet ještě velkou čest. Nehledáme odměnu tohoto života, pokud je nebudeme schopni je použít k vzrůstající lásku, úctu a úcty k vám, našemu Nejsvětějším Ježíšovi. Nechť se nikdy neocitneme oklamáni satan, když věříme, že cokoliv na tomto světě může být lepší odměnou než ta neskonale úžasná odměna, kterou jsi nám přilíčil v nebi- dívat se na Svou rozkošnou tváři, vidět Boha na vlastní oči. Můj Pane, nechť se srdce vašich služeb bojí pro nic jiného než pro tento nejbožštějším darem být s Tebou ve Tvým nebeském království. Ať jsme, prosím, vzat do očištěného obejmutí Tvé Nejsvětější a požehnané Matka a ať nás Tvou Milostí utvořila do sluhy Tvých na zemĕ, abychom mohli žít své životy tak, aby jsi mohl pozvat ostatní do Své duše. Nechť nás nevidíme, ale jen ty, náš Pán. Zachovávejte nás vždy naplněni duchem bídy, požehnej nám vědomím naší pravé bídy a vyprostí nás ze života ve slunném světě, který nám nedává žádnou odměnu, kterou nesmíme nechat, když nás nakonec zavoláš. Mějme na vás svá srdce a věnujme nám, že naše pravá bída o všech schopách, abychom konali něco dobrého na vlastní straně, důvěříme pouze v Tebe, náš Pane. Nechť se nikdy nechceme oslavit, nýbrž oslavit jen Tebe, našeho Boha, způsobem, jakým žijeme naše život. Požehnej nám odvahou, abychom se odvrátili od pokušení připoutanosti ke světské cti, chvále a bohatství - nemysleme, můj Pane, že jsou hodni hledat - ale dej nám plně vědět, že cokoliv dobrého, co jsme mohli udělat, co si zaslouží tyto světské a bezvýznamné pocty, se děje jen tím, že Vaše Milosti. Nechť se pak, můj Pane, vždy nalézá, že Ti vzdáváme tyto úcty, aby se ti druzí poznali, milovali a sami sobě žili život, který Tobě pronáší slávu. Kdyby se jedna duše našla k Tobě přitáhla v životě některé z Tvých oddaných duše, bylo by to to nejvĕtší požehnání, které bys jí mohl dát. Nechť tedy, můj Pane, modlím se, doufejme v nic jiného, než že budeme jen trochu duše, kterou přivádíš do svého hejnu druhé. Amenu.

Proto, bratři a sestry, malá duše je chudá v duchu, když ví, jak málo to je. když se jen na tomto světe chvála, aby chvála se u něho. Mnozí z nás pracují dlouhé hodiny, přijímáme nesčetné závazky nebo obětujeme morálku a učení našeho Pána, o nichž víme, že jsou pravdivé, abychom mohli v práci povýšit a vydělat více peněz, abychom mohli získat respekt ostatních rodičů ve škole našich dětí, nebo abychom mohli stát se přáteli nebo získat respekt někoho, o kom si myslíme, že nám může pomoci podpořit naše materialisticky řízené cíle. Nicméně, abychom splnili tyto závazky, trávíme méně času čtením prospěšných duchovních knih, abychom zapůsobili na nového nadřízeného, že nám chybí mše v neděli, abychom se zúčastnili golfového výletu, nebo abychom získali přízeň vlivné osoby, účastníme se shromáždění o potrat, protože víme, že stojí za hodnotu lidského života. způsobí, že budeme sociálně ostracizováni. To všechno je neústupné, když si myslíme, že jsou to nejmilejší sourozenej sourozenej. Nikdy do toho nepadněme, a pokud bychom to měli najít, tak se rychle napravme zpět na správnou cestu. Musíme usilovat o přízeň, o milování a o přátelství pouze našeho pána. Všechno ostatní, co děláme, by Mu mělo být. To neznamená, že se nemůžeme těšit z rekreace - protože nás rekreace osvěžuje a umožňuje nám vrátit se k naší skutečné práci s obnovenou horlivostí - a to neznamená, že všichni musíme být poustevníci žijící bez přátel nebo rodina- opravdu, je to prostřednictvím interakce s, milování a budování vztahů s ostatními, že většina lidí ví lépe, jak komunikovat s, milovat a budovat vztah s naším Blahoslaveným Pánem. To znamená, že bychom se nikdy neměli domnívat, že jsou duchovní obři nebo tvorové, kteří si nevědomě zaslouží jakoukoliv čest nebo chválu nad jakoukoliv jinou bytost - vskutku, když poznáme sami sebe, je nemožné toužit po jakékoliv cti či chvále, ledaže by to bylo namířeno ne na nás, ale na skutky, které má Pán. Pracovali jsme skrze nás malé duše. Měli bychom toužit stát se svatými - to není proti duchovní chudobě - ale nesmíme toužit stát se svatými, aby nás ostatní chválili. Musíme to udělat jen proto, abychom uspokojili Boha. To platí i ve všech našich stránkách, mými sestrami a sestrami v Kristu. Pokud se nám podaří vyhrát povýšení, musí to být proto, abychom mohli lépe sloužit Bohu prostřednictvím tohoto povýšení; ale nemělo by to být vyděláno způsobem, který nás nutí zanedbávat naše závazky vůči našemu Pánu. Pokud to uděláme - i když jsme sami sebe přesvědčili, že nám chybí mše, protože nakonec oslavuje Boha - nemůžeme doufat, že budeme úspěšní. Bylo by dobré, kdybychom nedostali cenu a místo toho použili prostředky, které jsme již byli požehnáni, abychom přinesli úctu našemu Pánu. Pokud musíme porušit naše závazky vůči Bohu, abychom získali odměnu nebo chválu, kterou nabízejí některé světské závazky, není to Bůh, kdo si přeje, abychom dostali tyto odměny, ale přinejlepším naše ega a nepřítel v nejhorším. A Bůh vás nikdy nežádá o to, co by vás k Němu uvrhlo. Možná dovolí ďáblu, aby vás pokoušel těmito myšlenkami a myšlenkami, ale to je pro váš duchovní prospěch. Odolávejte nepříteli. A nenechte se oklamat nepřítelem, abyste se domnívali, že budete na tom hůře, nebudete-li zanedbávati Pána svého. Sv. Teresy z avil:

[Začněte citovat:]“ Nechte to starosti tomu, kdo může všechny hýbat, neboť On je Pánem peněz a těch, kdož si vydělávají. Z jeho rozkazu jsme přišli sem. Jeho slova jsou pravdivá; nemohou selhat, spíše nebe a země selžou. Nezklameme Ho; neobávejte se, že vás nezklame. A pokud tě někdo zklame, bude to pro větší dobra. Životy svatých selhaly, když byli zabiti kvůli Pánu, ale to se stalo proto, že mučednictvím jejich slávy zvětšila. Byla by to dobrá výměna, vzdát se všeho pro potěšení z věčného hojnosti.“ (Ukončit uctu.)

Všichni musíme žít ve světě, a proto musíme všichni najít způsob, jak přežít v tomto světě. Nesmíme však být na nás, ale na našem pánu. Musíme být spokojeni s tím, co považoval za vhodné, abychom vedli v našem vyhnanství na této zemi, a musíme přijmout, že věci, kterých nemůžeme dosáhnout, aniž bychom porušili jeho přikázání, aniž bychom obětovali naše duše, nejsou pro nás dobré. Kdyby chtěl, abychom je měli, udělal by je v rámci své úzké a skvělé cesty. Neboť někteří tento svět cítí správně, jako by to byl jen okamžik, ale pro jiné, kteří se dovolili oklamat- nebo kteří zcela odmítají pravdy, které nám dal Pán náš a Spasitele Ježíše Krista - dočasný život na této zemi se začíná stát iluzí, která se zdá být jediným hodným cílem, o který by měli usilovat. Avšak ti, kteří hledají pouze svět, se ocitnou v prohrávající bitvě proti nepříteli Satanovi, který je chce ošidit tím, že pokřivuje a zneužívá právě dobrotu stvoření, kterou nám náš Pán dal k našemu prospěchu. Ďábel nás slabé a slabé duše pokouší sliby světské odměny a radosti, cti a úcty našich vrstevníků a titulů a hmotného bohatství nepředstavitelného. Potřebuje nás však jen tak dlouho, abychom se mohli odvrátit - byť jen na okamžik - od cesty, kterou nám náš Pán a Spasitel pevně stanovil, abychom spadli do jedné z jeho pastí. Není to najednou, alespoň to není obvyklé, že člověk okamžitě upadne ze života zasvěceného našemu požehnanému Pánu do života zhýralosti, hříchu a neřesti. [Post psaní poznámky: Rád bych však poznamenal, že v moderní kultuře pustošené hereziemi modernismu, relativismu, gnosticismu a dalších otřesných filosofií, které pronikly do sociální kultury, se tento pád do života v hnusném hříchu a bídě může skutečně probíhat docela Rychle. Proto, bratři a sestry, musíme se ještě více střežit, pokud doufáme, že budeme žít životy hodné obětování v jednotě s obětí našeho požehnaného Pána na Kalvárii. Je nanejvýš důležité, že my, zvláště v těchto dobách, kdy se zdá, že se společnost obrátila proti nám, přijímáme naše kříže s pevným odhodláním jednat jako svědci našeho Pána - našeho Pána, který Sám čelil nemyslitelnému pronásledování a krutným zločinům z rukou Jeho společnosti - pokud doufáme, že tím Jeho Milost, vejdi do Jeho království. Ukončit článek o zapsání.) Místo toho je to pomalé podmiňování, že my slabé a nevěřící hříšníci jsme opotřebováni nepřítelem a vedeni k víře v největší a nejškodlivější lži, které kdy byly lidstvu sděleny:

První lež nepřítele: abychom skrze hřích a neposlušnost nalezli větší zalíbení než to, co je odměnou života modlitby, půstu a poslušnosti našemu Pánu.

To byl náš Prvotní Hřích. Věřili jsme pokušení nepřítele, když použil krásu Božích stvoření, aby nás povzbudil ke zneužití předmětů Jeho stvoření. Bylo to proto, že ovoce vypadalo krásné a dobré, že Eva, lákala a dále povzbuzovala šepot hada, aby si myslela, že to, co je v rozporu s bohy příkazy, aby byla pravda, že ona, a pak Adam, jedla zakázané ovoce. Vše, co Bůh stvořil, je jistě dobré, neboť bohové dokonalou přirozeností nestvořili to, co bylo zlé; Bůh nám však dal svobodnou vůli. Máme možnost si to, co je dobré, jako to použít ke zlu. Je to ten samý dar, který nám dává možnost, abychom Bohu řekli“ Ano“, což nám také dává možnost“ ne“ ve vzpouře“. Když se rozhodneme zneužít nebo zneužít to, co nám Bůh dal, tak my, ve své zvrácené přirozenosti, padáme do hříchu- to zahrnuje také přežívání nebo shovívavost toho, co Bůh vytvořený s cílem přinést nám nějaký druh potěšení nebo pohodlí v tomto světě, protože to, co může být neškodné s umírněností nebo řádným používáním, se může stát pro nás neuvěřitelně návykové nebo nebezpečné po extrémním nebo nesprávném použití.

Neboť malé duše jako my, které jsou tak slabé a náchylné k pádu do pokušení, musí zůstat pokorně spokojené s tím, co Bůh považoval za správné mít. Nesmíme se, jak si to dovolili Adam a Eva, přesvědčit, že máme právo na něco víc, než přesně to, co Bůh ve své nekonečné moudrosti považoval za prospěšné a dostatečné pro náš duchovní prospěch. Musíme tak říkajíc žít v rámci svých duchovních prostředků. Pokud Bůh umístí toho, kdo je náchylný k egoismu, do života, který vyžaduje pokornou službu, pak duše, zůstává-li věrná Božím příkazům a chtíči ne po tom, co Bůh nepovažoval za nezbytné a dostatečné pro její duchovní prospěch, nemusí se bát, že Bude-li však tato duše neposlušně jednat a porušovat Boží příkazy, aby hledala to, co Bůh považoval za nevhodné k tomu, aby měla- pokud tato duše, možná, mine nedělní mši, aby pokročila v nějaké světské záležitosti jako kariéra a nelituje rychle - tato duše se umístí do velmi Nebezpečná pozice. Je to hašteření se svým velmi věčným životem. Kdyby tato duše zůstala chudá v duchu, byla by pokorně přijala to, co Bůh považoval za vhodné pro ni, neboť dobře ví, že si to nezaslouží ani ze své vlastní zásluhy, a nalezla by spokojenost a bezpečí na zemi a byla by udělena největší odměna. v nebi.

Nedovýchjme se, bratrům a sestavám, abychom se dostali k těmto prvním úkonům duchovní chlouby. Ochrana sebe začíná úplnou důvěrou v Boha- začíná ne v ochraně sebe samých, ale dovolením, abychom byli chráněni Bohem a Jeho Církví. Musíme být v duchu choulostiví. Musíme plně vědět, že nedostáváme ke spáse skrze sebe, ale tím, že se sjednotíme, z Boží milosti, k té nejdokonalejší oběti našeho Pána Ježíše Krista na Kalvárii - pravému a jedinému zdroji naší spásy. Když jsme pevně zakořeněni v učení Jeho Svaté a katolické církve, když žijeme své životy v souladu s Jeho Vůlí a přikázání pro nás, když se pokorně před pravdou, že je to On, kdo pro nás ví, co je nejlepší, jako to On, kdo nás stvořil, pokud se budeme držet bdělé proti jednání - Pokud chráníme naši mysl před myšlenkou na to, co je škodlivé pro nás a proti tomu, co Bůh považoval za dobré pro nás, pak se nemusíme bát našeho dočasného a krátkého pobytu zde na zemi. To je ten velký mír, který náš Bůh dává těm, kdo jsou vskutku bídí v duchu. Nicméně, pokud dovolíme Satanovi, aby zakořenil v našich myslích tím, že aktivně bavíme ty myšlenky, které vstupují jemným podnětem nepřítele, pokud mu dovolíme, aby se zakořenil v našich životech skrze naše dávání do pokušení myšlení že my - kteří jsme jen odporní, ubozí a hříšní tvorové - víme lépe než Bůh, který ví, co je pro nás dobré, pak budeme jistě riskovat, že ztratíme své nesmrtelné duše. Nevyměňme věčnou Spásu za pomíjevou odměnu. Neztrácejme brány naší mysli k silám nepřítele, protože právě těmito nejjemnějšími prostředky nás začíná lákat k tomu, abychom věřili svým dalším lžím.

Druhá lež nepřítele: jediný cíl, o který bychom se měli snažit, je zasloužit si chválu a přijetí jiných tvorů.

A

Třetí lež nepřítele: že když jsme získali přijetí druhých, dostaneme peníze, čest a slávu, které nás nepřítel chce oklamat, abychom věřili, jsou pravé odměny za dobře prožitý život.

Pokud si necháme ztratit důvěru v Boha a místo toho vložíme svou důvěru do sebe, začneme hledat to, co udržuje toto fyzické a hmotné tělo jako hlavní předmět života. Pokud jsme zodpovědní za svůj vlastní osud - pokud nevěříme, že Bůh je zdrojem všeho dobrého v našich životech, ale místo toho si necháme chybně připisovat naše úspěchy a požehnání našim vlastním činům - začneme věřit, že uctívání vlastního já je důležitější, že uctívání vlastního já je důležitější, než uctívání našeho Pána. Proč bychom, pokud věříme, že Bůh nehrál žádnou roli v našem pozemském úspěchu- anechť Bůh zakazuje, aby to někdy bylo myšlenkou, která vstupuje do našich myslí jakýmkoliv způsobem jiným, než aby nám dovolil okamžitě ji porazit, a proto růst ve víře- žít život zasvěcený přinášet Mu čest a slávu a ne sami? Je to toto zvrácené a pomýlené myšlení, které vede k dalšímu pádu dolů a k naší konečné ztrátě spásy.

Ti, kdo uctívají svět, budou hledat to, co jim může dát větší část světa. Proto ti, kteří padnou do těchto hříšných myšlenek, budou motivováni hledat peníze, slávu, čest a slávu, ne proto, aby mohli využít těchto darů a požehnání našeho Pána ke zvýšení cti a chvály našeho Boha na zemi, ale aby mohli zvýšit čest a chválu, která jim byla dána. To je velmi zkreslená víra. Když se to stane, začíná nám více záležet na přijímání jiných tvorů, kteří jsou v tomto neuspořádaném myšlení, spolu s námi jen zdroji našich peněz a úspěchu - než na živých životech, které dávají radost Bohu. To je chvíle, kdy se začínáme bát dodržovat tyto povinnosti, nebo vyznávat pravdy, které pro nás Bůh považoval za správné dělat a věřit. Zkompromitujeme naši povinnost přestat pracovat v neděli a navštěvovat mši, abychom se ujali další směny v práci, abychom získali více hmotného bohatství. Možná podpoříme rozhodnutí našich přátel zúčastnit se potratu, protože si nepřejeme ostracizovat se od našich světských přátel, kteří věří, že tyto vztahy jsou důležitější než náš vztah s naším požehnaným Pánem.

Proč bychom nedělali tyto kompromisy, kdybychom se považovali za důležitější než Bůh- kdybychom si mysleli, že jsme více hodni chvály za použití Jeho darů, které On Sám, který nám je dal, aby žili životy, které Ho přinášejí jen čest a slávu. Naši jsou tu teď a vyzývají nás, abychom šli s nimi. Bůh je v Církvi na cestě a vyzývá nás, abychom přišli k Jeho stolu s naší duchovní rodinou na zemi i v nebi. Jak snadné je, když jsme ztratili ze zřetele na to, na čem skutečně záleží, že Boží hlas se začíná stát jen slabým šeptem pod hlasem našich přátel, tahem světských povinností a našimi sobeckými touhami po cti, slávě, penězích a chvále. Nakonec můžeme dokonce přestat slyšet Boží volání úplně- i když pro ty, kteří se kajícně obrátí, On je vždy dychtivý mít je zpět ve své Církvi.

Moji bratři a sestry, pak si vždy pamatujme, že ztratíme-li ducha chudoby, jistě nemůžeme doufat, že bychom pokročili v ctnosti pokory. Ten, kdo je pokorný a chudý v duchu, se snaží jen oslavovat Boha a nepřemýšlí o tom, jakou slávu si mohou sami vydělat ze svých činů. Tyto duše se nemusí obávat ani se nestrašit, pokud jim Bůh dá požehnání hmotného úspěchu. Duše, která si to myslí, nikdy nezváží dělat nic jiného, než využít těchto darů k tomu, aby svému Bohu přivedla ještě více. Avšak duše, která nezná pokoru a nežije život v duchovní chudobě - ten, kdo nepozná nebo odmítá věřit, svou skutečnou neschopnost dělat cokoliv dobrého Ať již vlastní mocí utečou od statků tohoto světa a odmítají všechny pocty, chvály a bohatství, neboť jsou pro něj nebezpeční. Duše by měla trávit svůj čas neustálým modlitbou k Pánu svému a prosit Ho, od něhož jedině přichází veliká milost pravého poznání o sobě samém, v jejich srdci a mysli plné poznání jejich ubohosti a vložte do nich ducha poslušnosti a absolutní spoléhání na našeho Pána. Teprve až bude člověk požehnán skutečným duchem chudoby, může doufat, že se skutečně osvobodí od otroctví světa a ďábla. Naší duše uctívají to, co naše srdce a mysl milují. Milují-li naše srdce svět, budeme žít v poutech světa a dostaneme jen provizovanou odměnu od králů světa. Pokud naše srdce milují pouze Krista, budeme žít v poutech ke Kristu a budeme odměněni samotným králem nebes věčnou odměnou života s tím, kdo sám Naše srdce by měla žít.

Můj Pane, prosím Tě naléhavě, abys nám poslal Tvé malé služebníky lásku ke svaté chudobě, abychom se mohli skutečně osvobodit od jiného pána než Tebe, od kterého bychom nikdy nechtěli být svobodní. Ať nám všem žehnáš pokorným srdcem a vědomím naší vlastní bezmoci a nechť nás nikdy nemysleme, že my ubozí a odporní tvorové si zaslouží nějakou čest, chválu nebo slávu pro sebe. Místo toho, můj Pane, modlím se, nechť žijeme životy, v nichž nejsme viditelní, kromě toho, abys nás využil k tomu, abys Tobě přinesl více Slávy a skrze Tvou Milost, živé životy, které jsou plodnými svědky Tvého zaslíbení spásy, abys skrze nás získal duše svému Království. Můj Bože, kéž bychom byli hodni být požehnáni životem, skrze který je spasena i jedna duše, jaká by to byla vznešená odměna pro tak malé a pokorné duše. Neupadněme do pokušení ďábla, můj Bože, a nechť nás vždy spokojuje jen s tím, co jsi považoval za nezbytné k našemu spasení a duchovnímu prospěchu. Prosím vás, můj Pane, abyste si mysleli, že máme nárok na více darů nebo odměn, než jsou ty, které pocházejí od Tebe kvůli dovednostem nebo talentu, které jste považoval za nezbytné, abychom měli. Věru, cokoliv nám dovolíš a inspiruješ, abychom konali - neboť každé dobro, které pochází od nás, pochází jen od Tebe, Bože můj, je učiněno, abys mohl být oslaven na zemi skrze nás. Nezapomínejme vždy pokorně, že bychom se měli snažit umisťovat do očí a do očí druhých, nýbrž jen Ty, náš Pane, jenž jediný si zaslouží veškerou čest, všechnu slávu a chvály. Ochraňuj nás vždy věřícími služebníky Tobě, našeho Pána a Spasitele, a nikdy se nezamysleme tak vznešené, abychom vystoupili ani pro pohyb z cesty, kterou jsi ve své nekonečné moudrosti dokonale zapálil každému ze Svých tvorů dříve, než jsme přišli na tento svět. Budiž vždy naplnĕni vírou a vírou v Teba, abychom mohli vždy na Tvá pozvání říct ano. Tak jako jste se pokorně a ochotně dovolil, abyste trpěli velkými zkouškami a zvěrstvy svého Vášeň - pronásledování, utrpení a ponížení, které bychom nikdy nemohli doufat, že vydrží - můžeme přijmout stále lehčí břemeno těch kříží, které jsi nás považoval za hodné nést ve spojení s Tebou, naším Pánem a Spasitelkou. Kéž nás vždy ochraňuješ, můj Pane, abys nikdy neusiloval o něco víc, nežli o to, o čem víš, že je pro nás dobré, a buď vždy žít životy, opevněné neochvějnou láskou k chudobě, v bezpečí před pokušením nepřítele. Své oči vždy pevně upřeny na Tebe, můj Pane, a není čeho bychom se měli bát; jestliže však naše oči padnou na toto bohatství a návnady světa, pak jsme jen bezmocné mouchy, které se táhnou ke spalovnému žáru lampy. Vždy nás ochraňuj před nebezpečím tohoto světa tím, že posílíš naše duše milostí pokory a zabalíš naše srdce do ochranné lásky k duchovní chudobě. Amen.

Moji bratři a sestry v Kristu, uzavřme dnešní dopis modlitbou z Malé kanceláře Panny Marie a požádejte našeho Pána, aby nám vzal všechny myšlenky, které nám říkají, že jsme schopni dosáhnout jakéhokoli dobrého podle našich vlastních zásluh. Namísto toho se obraťme důvěrně, láskyplně a pokorně k němu s dušemi plnými lásky k chudobě ducha- s vědomím plného spoléhání se na našeho Pána při naší spasení- v modlitbě. Prosíme Ho, aby nám odpustil kdykoliv, kdy jsme jednali egoisticky a bez pokora, která si přisuzovala nějakou čest nebo slávu, která byla vskutku a právem dána jen Jemu. Modleme se tedy společně, moji milí bratři a sestry:

Odpusť, ó Pane, prosíme tě, hříchy tvých služebníků, abychom my, kteří se nemohou stát potěšením Tobě z našich vlastních činů, mohli být zachráněni prosbou Matky Syna našeho Pána, který žije a kraluje s Tebou v jednotě Ducha svatého, Boha, světa bez konce. Amen.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Written by Author
I write this blog anonymously so as not to tempt myself, who is so very weak, with social status or the other common pitfalls that come with engaging publicly. If the writings posted should bear any fruit it is by the Grace of God alone.